Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak to bylo na letišti 30.4.-2.5.2008

4. 5. 2008
Je středa 30.dubna něco po osmnácté hodině a do prostoru vícenických kasáren přijíždí východní část východního bloku Aro team spolu s T 805 valník řízenou Karlosem a T 805 vysoká skříň největšího kance Ivana.Po nezbytném zaregistrování na bráně,se ani nestačíme rozkoukat a už jsou tady naši kamarádi s Třebíče.Společné ubytování opět na rotě,ne v tělocvičně, nám zvedlo patřičně náladu ,přijíždí Pepa a odváží nás na společnou hangarpárty s letci,kterým právě skončilo čtrnáctidenní cvičení Létající nosorožec.A pak že bez práce nejsou koláče!!! Vyjímečně jsme ještě nic neudělali a už se můžem veselit.Samozřejmě komu by se chtělo od jídla a pití už ve 22hodin na autobus.NIKOMU.Takže zůstáváme dál a odjíždí se posledním spojem.Ale ani ten někteří nestíhají a vydávají se za doprovodu zpívajících žab po svých nad ránem do kasáren.Kolem páté hodiny ráno začíná pršet,oblékáme autíčka do nepromokavých oblečků a čekáme až Míra pískne budíček v šest hodin. Budíček se nezadařil!.Kolem sedmé vylézají ospalci z kavalců a řadíme kolonu na přesun na letiště.Přidává se k nám Péťa Vondrák s hasičšskou T 613 v plné výbavě a Peťa Duda se svou vymazlenou T 613.A opět nás Pepa odvádí na letiště.Na ploše stojíme vedle hangáru a vozidla a zabírájí zhruba 67 metrů.docela slušná řada 4x T805, 2x GAZ 66, Pv3S, 3xUAZ 469, 2xGAZ 69, 2x ARO 243, Dodge, 2xŠkoda bojový Tudor, Trabant, 2x JEEP, FORD MUTT, moto Dněpr, 2x T613 a Škoda 1203.Počtem jsme jasně zvítězili nad vystavovanými letadly.Kolem půl třetí odjíždíme z letiště zpět do kasáren,někteří jedou za svými povinnostmi a to zdravé jádro zůstává do dalšího dne v kasárnách.Soukromá párty se opět vydařila,i když po minulé dlouhé noci netrvala už tak dlouho.Přestože  nebyla vyhlášená žádná soutěž vozidel Pavlův občerstvovací GAZ 66 získal 1.místo v množství vyčepovaného piva.
 

Náhledy fotografií ze složky Jak to bylo na letišti

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

poděkování

(...., 4. 5. 2008 11:16)

Děkujeme majoru Oldřichu Lokajovi a jeho kolegům za všechno možné i nemožné co pro nás udělali a těšíme se na další společnou akci